|
| |
|
|
Ošetřovatelská problematika u nemocných s PEG
Konířová, Lenka ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Škochová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko - empirický charakter. Teoretická část se věnuje obecnému seznámení s anatomií a fyziologií žaludku. Navazuje kapitola nutrice, v níž je vysvětlen termín malnutrice, nutriční podpora, enterální výživa - zejména její indikace, kontraindikace, komplikace, formy a přípravky umělé výživy. Stěžejní kapitolou je problematika zavádění a ošetřování PEG, včetně psychosociálních aspektů a specifik domácího ošetřování. Cílem empirické části bylo zjistit, jaká je míra informovanosti NZP/sester o problematice PEG, jaké jsou možnosti v ošetřování pacientů s PEG, jak se pacient vyrovnal s péčí o PEG a podáváním výživy v domácím prostředí. K uskutečnění výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda formou anonymního dotazníku. Zkoumaný vzorek tvořilo 111 respondentů NZP/sester a 22 respondentů pacientů se zavedeným PEG v domácím ošetřování. Z výzkumného šetření je zřejmé, že 99% respondentů NZP/sester se s problematikou ošetřování PEG již setkalo a většina z nich (86%) se domnívá, že má dostatek informací, jak pečovat o nemocného s PEG. S komplikacemi při ošetřování PEG v nemocničním prostředí se nesetkalo 66% respondentů NZP/sester. Z výzkumného šetření u pacientů se zavedeným PEG v domácím ošetřování vyplývá, že 21 (95%) respondentů pacientů si PEG ošetřuje samostatně a péče...
|
|
| |
|
|
Psychosociální problematika stravování seniorů
Šaldová, Kristýna ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Diplomová práce se zabývá psychosociální problematikou stravování seniorů. Teoretická část je věnována jak oblasti zdraví, zdravému životnímu stylu u seniorů, tak také nemocem a fyzickým obtížím typickým pro stáří. Jsou zde popsány geriatrické syndromy, které se vyskytují u seniorů, a zároveň také psychosociální aspekty jejich výživy. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny aktuální dokumenty, které jsou úzce spjaty se stravou. Výživa seniorů je však stěžejní kapitolou celé práce, neboť je v ní popsáno, jakým způsobem probíhá strava seniorů v domácím prostředí a v rezidenční péči. Záměrem poslední kapitoly teoretické části je seznámit čtenáře s Domovem ANNA, v němž proběhlo na začátku roku 2019výzkumné šetření, jež je součástí diplomové práce. Šetření proběhlo dotazníkovou metodou, a respondenty se stali jak klienti z již zmiňovaného Domova ANNA, tak ti z domácího prostředí, kteří žijí v Českém Brodě. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda mají senioři v rezidenční péči kvalitnější (pestřejší a vyváženější) stravu oproti starším osobám, které žijí v domácím prostředí a jak ovlivňují kvalitu jejich stravování psychosociální a ekonomické faktory.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská problematika u nemocných s PEG
Konířová, Lenka ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Škochová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko - empirický charakter. Teoretická část se věnuje obecnému seznámení s anatomií a fyziologií žaludku. Navazuje kapitola nutrice, v níž je vysvětlen termín malnutrice, nutriční podpora, enterální výživa - zejména její indikace, kontraindikace, komplikace, formy a přípravky umělé výživy. Stěžejní kapitolou je problematika zavádění a ošetřování PEG, včetně psychosociálních aspektů a specifik domácího ošetřování. Cílem empirické části bylo zjistit, jaká je míra informovanosti NZP/sester o problematice PEG, jaké jsou možnosti v ošetřování pacientů s PEG, jak se pacient vyrovnal s péčí o PEG a podáváním výživy v domácím prostředí. K uskutečnění výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda formou anonymního dotazníku. Zkoumaný vzorek tvořilo 111 respondentů NZP/sester a 22 respondentů pacientů se zavedeným PEG v domácím ošetřování. Z výzkumného šetření je zřejmé, že 99% respondentů NZP/sester se s problematikou ošetřování PEG již setkalo a většina z nich (86%) se domnívá, že má dostatek informací, jak pečovat o nemocného s PEG. S komplikacemi při ošetřování PEG v nemocničním prostředí se nesetkalo 66% respondentů NZP/sester. Z výzkumného šetření u pacientů se zavedeným PEG v domácím ošetřování vyplývá, že 21 (95%) respondentů pacientů si PEG ošetřuje samostatně a péče...
|
|
|
Pohled na asthma bronchiale - psychosociální problematika
VACKOVÁ, Sabina
Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě snahy nastínit vliv této nemoci na psychosociální prožívání pacientů.Ve své práci si kladu otázku,zda je péče o pacienty z hlediska psychosociálního plně pochopena a dostačující.Profesí jsem zdravotní sestra a velmi často se setkávám a pomáhám lidem s tímto onemocněním.Při rozhovorech s nimi jsem poznala,že jejich potíže jsou často psychického rázu a z nedostatečné informovanosti o své nemoci.Většina se nevyrovnal s faktem,že astma je chronické onemocnění a bude je doprovázet po celý život.Astma zasahuje nejn život samotného nemocného,ale hlavně zasahuje jeho rodinu.Podpora a pomoc ze strany rodiny je důležitá,aby se naučitl svoji nemoc přijmout a žít s ní. Astma ve všech věkových skupinách nepříznivě zasahuje také sociální oblast.U dítěte snižuje možnost návštěvy dětského kolektivu,zvyšuje školní absenci,omezuje později volnost ve výběru povolání a snižuje osobní a společenské uplatnění.
|
|
|
Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním.
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce "Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním" pojednává o nemoci, která svému nositeli přináší mnoho psychosociálních dopadů. Mezi nejčastější lze zařadit pracovní omezení a psychické obtíže. Problematika epilepsie mě velice zajímá, proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci a navazuji tím na bakalářskou práci psanou v roce 2008. Cílem práce bylo zjistit, zda epileptochirurgie má kladný vliv na pracovní uplatnění a psychickou oblast. Byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že operační léčbou se zlepšila pracovní a psychická oblast. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie a jsou v péči Centra pro epilepsie Na Homolce v Praze, dále v péči neurologického oddělení v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že oblast pracovní se epileptochirurgickým zákrokem nezlepšila, a stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Mnoho lidí je stále nezaměstnaných, nalézt pracovní místa je i nadále obtížné. Nabídka pracovních pozic se moc nerozšířila. Ti, kteří pracují, často pociťují v zaměstnání stres, napětí. Někteří dokonce o zaměstnání po operaci přišli nebo jejich pracovní zařazení neodpovídá dosaženému vzdělání, možnostem. V oblasti psychické došlo ke zlepšení, mnoho dotázaných netrpí psychickými obtížemi jako před operací. Psychické poruchy se u některých respondentů redukovaly či zcela vymizely. Jsou sebevědomější, vyrovnanější, využívají méně odborné pomoci. Zde vidím efekt operační léčby jako velmi přínosný. Výsledky práce by mohly být využity v literatuře pro širokou veřejnost i odborníky, kteří se této problematice věnují ve své praxi.
|
|
|
Umístění do výchovného ústavu jako alternativa výkonu vazby.
KOTNOVÁ, Andrea
Má diplomová práce pojednávala o dvou institutech trestního práva - o vazbě a o výchovném ústavu. Záměrem práce bylo teoreticky a empiricky zpracovat stanovenou problematiku, podat ucelený obraz o obou alternativách a komparovat je. Cílem práce bylo dalšími informacemi přispět do rozhodovacího procesu v oblasti vazebního nebo alternativního řešení problematiky delikvence mladistvých. Svou práci jsem rozdělila na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem vymezila legislativní podklad výkonu vazby v ČR se zřetelem k mladistvým pachatelům, zmapovala jsem psychosociální problematiku výkonu vazby mladistvých, dále jsem zpracovala legislativní podklad umisťování mladistvých do výchovných ústavů a nastínila psychosociální problematiku pobytu mladistvých ve výchovných ústavech. V závěru jsem se zabývala možnostmi a mezemi umístění mladistvých do výchovných ústavů namísto vazebního řešení. V úvodu empirické části jsem stanovila cíle práce a výzkumné otázky. K zodpovězení těchto otázek jsem provedla kvalitativní výzkumné šetření analyzující pobyt mladistvých ve vazbě a ve výchovném ústavu. Respondenty jsem získala účelovým výběrem přes výchovné ústavy. Potřebná data jsem získala prostřednictvím moderovaných polostrukturovaných rozhovorů se 7 mladistvými, jež prošli vazbou i výchovným ústavem. Rozhovory jsem přepsala a vytvořila z nich kasuistiky. Získaná data jsem analyzovala metodou zakotvené teorie, otevřeným kódováním. Výzkum ukázal odlišnosti v prožívání vazby a pobytu ve výchovném ústavu u mladistvých delikventů. Prokázalo se, že vazba je pro mladistvé stresující situace, která však destruktivním způsobem neovlivňuje osobnost mladistvého. Oproti tomu pobyt ve výchovném ústavu respondenti hodnotili kladně a zdůrazňovali jeho pozitivní efekt na svou osobnost. Výzkum dále odhalil důvody mimořádných událostí ve výchovných ústavech, jež spočívají zejména v neochotě přizpůsobit se režimu a v touze po svobodě. Nové poznatky práce spočívají v prokázání nedostatečného využívání nabízených programů ve věznicích. Z toho důvodu jako optimalizační doporučení navrhuji zvýšení informovanosti a motivace vězňů pro účast na těchto programech.
|
|
|
Psychosociální problematika pacientů s epilepsiemi
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o epilepsii, která je v dnešní době jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. Cílem bylo zjistit, zda jsou lidé s epilepsií omezeni v pracovní oblasti a zmapovat psychosociální problematiku této nemoci. Z práce vyplývá, že epilepsie přináší svému nositeli určité sociální stigma, které má za následek pracovní a psychosociální dopady vyplývající z nedostatečné informovanosti veřejnosti o onemocění. Práce by měla přispět k zamyšlení se nad touto problematikou, k zlepšení informovanosti a k lepšímu pochopení nemoci.
|
host ::
RSS.